Hlavním problémem školství je jeho sešněrovanost předpisy
Je to množství úkolů, údajně nezvládnutá komunikace s žáky či další podružné problémy, mezi které patří sáhodlouhé rozklady o tom, zda žáci musí doma vůbec něco dělat, když to není v zákoně. Tím se zakrývají daleko horší a podstatnější problémy.
A že problémů máme v současnosti dost, jeden je menší a jeden obrovský. Školy ovšem nejsou na vině ani omylem.
Je to třeba nedostatečná vybavenost škol IT a nedostatečná podpora škol profesionálními IT správci. Vše totiž záleží na penězích, a ty stále chybí. IT je prostě drahá legrace. Ony chybí na leccos, jenže slibů se nenajíme, ani nevybavíme a neopravíme, co je potřeba. O příslibech slyšíme vždy před volbami a potom nastává dlouhé ticho.
Jako největší problém vidím naprosto nezvládnutou legislativu a tolik školských předpisů, že školy vypadají jakoby byly sevřeny svěracími kazajkami. A to je ještě zkomplikováno nejednoznačností výkladu různých předpisů, takže se ředitelé a učitelé často napříč republikou nemohou shodnout, jak vlastně postupovat. Není možné skoro nic. Pomalu vše se musí vydat formou zákona nebo vyhlášky. A „rychlost“ změn známe. Školství se tím stává rigidní. Vidíme to v současnosti na hádanicích okolo přijímacích řízení, maturit. A nebo na tom, že vlastně neexistuje distanční vzdělávání na základních školách a jen čekám, kdy se toho chytí zase nějaký táta parťák nebo šikovný právník a naše více jak měsíční snahy přijdou vniveč. Některé věci je prostě někdy (naštěstí to není často, ale přeci ta možnost tu je) nutné řešit rychle a nejlépe okamžitě. Nejde čekat na klasický legislativní postup. A proto by měli ředitelé škol mít možnost rozhodnout právě v takových situacích. I s tím rizikem, že ne vše bude správně. Ale to není ani teď. A větší autonomie by neškodila ani v době, když už bude lépe. Autonomie škol je totiž skoro nulová.
To, že si někdo myslel, že učitelé jsou jakési zastaralé struktury a vyhořelé figurky, to bylo špatné. Ukázal se opak. To, že někdo tuhle myšlenku hlásal do médií, to už bylo trestuhodné. A ještě horší je, že si tyto myšlenky pár jedinců vrchnost vzala k srdci a zařadila je do svých „vizí“ a „strategií“
Jako největší příčinu tohoto stavu vidím v nenaslouchání lidem přímo ze škol. Jak učitelů, tak ředitelů. Ti totiž nejlépe vědí, co je trápí, s čím jsou problémy a často by měli návrhy, jak celou situaci zlepšit. Místo toho je stále dokola nasloucháno omezené skupince lidí, kteří často ani ve školství nepůsobí nebo mají spíše ideové nebo idealistické cíle. Podle toho potom mnoho věcí vypadá, a je jasné, že ne dobře.
Jestli máme nyní příležitost na něco apelovat, tak hlavně na změnu legislativy a pravomoci škol. V součinnosti s přímými účastníky vzdělávacího procesu. Je podružné si teď brát do úst známkování, systém výuky, strategie a vize.
Jana Karvaiová
Kam se posunuje české školství? Řítí se do ř...i
Vlastně ani nevím proč jsem před deseti lety začala více vnímat mediální prostor a sledovat, co se se školstvím děje. Nejsem výzkumník, jsem učitelka. Co vím zcela jistě, naše školství je v situaci, kterou popisuje titulek.
Jana Karvaiová
Pod rouchem beránčím čert se skrývá
S velkou pompou byl veřejnosti představen tzv. Etický kodex učitele. Vypadá to jako pokrok. Za pokrok se totiž v poslední době vydává kde co.
Jana Karvaiová
Kdo znáte budoucnost, zvedněte ruku
Učíme se pro budoucnost? Také vás nadzvedávají ze židle články o potřebě učit se pro budoucnost? Pojďme se společně zamyslet.
Jana Karvaiová
Finsko sem, Finsko tam
Neočekávejte, prosím, nějaký zeměpisný článek. Bude to opět o školství. A Finsko není vybráno náhodně, je nám totiž neustále dáváno za vzor.
Jana Karvaiová
Experti, nestrašte!
Každých pár dní, když ráno u kávy otevřu net, vybafne na mě doslova „strašidelný“ titulek. Začala distanční výuka a někteří již „ví“, jak budou děti hloupé, zaostalé...
Jana Karvaiová
O tom, jak zloděj křičí chyťte zloděje
Máme tu návrh čtvrté novely vyhlášky 27/2016. Během 4 let. Už to o něčem vypovídá. Především o tom, že v roce 2016 bylo spuštěno něco, co mohlo počkat a mělo se lépe připravit. Jenže ne, to muselo být hned, nejlépe včera.
Jana Karvaiová
O hodnocení na konci školního roku
Do konce školního roku zbývá pár týdnů. V médiích se začínají „rojit“ články, které rozebírají klasifikaci. Tedy závěrečné hodnocení žáků v letošním školním roce. A nejen klasifikaci.
Jana Karvaiová
Pojďte učit, taky se budete moci flákat
Zajisté provokativní titulek, že? Má však své opodstatnění. Pro učitele je totiž dost nepříjemné (slabý eufemismus). Když o sobě čtou věci, které nejsou pravda.
Jana Karvaiová
Jak vyhovět všem a zůstat při zdravém rozumu
Jde to nebo ne? Nejde. Ale můžeme si to v hlavě nastavit tak, že to bude snesitelné. Heslo pro učitele zní: nikdy nevyhovíš všem, děláš, co můžeš, tak se tím netrap.
Jana Karvaiová
Prostě mi to nedá
Co? Nedá mi nezmínit se o svých žácích. Co je na tom divného? Jsou to totiž žáci s lehkým mentálním postižením. Jsou to moji „zvláštňáci“. Ne nebojte, oni se neurazí, vždyť se známe.
Jana Karvaiová
Učitel v té dnešní divné době
Dnes se vyjádřím jen krátce. Neboť mě to opravdu nutí se vyjádřit. A vás prosím o malé zamyšlení se.
Jana Karvaiová
Musíme si pomáhat
Ano, autor názvu filmu mi odpustí, že jsem si půjčila toto heslo. V současné době se prověřuje, jak na tom všichni jsme, jak je na tom školství i rodiny. Co popisuji, popisuji z vlastní současné zkušenosti.
Jana Karvaiová
Máme ve školství opravdu tolik problémů?
Máme ve školství opravdu tak obrovské problémy, jak se v mnoha médiích píše? Jednou jsou špatní učitelé, protože neumí motivovat žáky, podruhé špatně známkují, potřetí by měli více času věnovat nauce o zdravé výživě, po padesáté...
Jana Karvaiová
Co je spravedlivé
Dnes jsem přemýšlela o dvou , na první pohled, zcela nesourodých věcech. O důchodech a povinné školní docházce. Je možné, že tyto dvě věci spolu nějak souvisí?
Jana Karvaiová
Pokřivená rovnost
...aneb abychom si kvůli vysněné rovnosti nepokřivili celé základní vzdělávání. Kdo a co stojí za snahou o "narovnání" základního školství? Je rovnost něco, čeho lze vůbec dosáhnout?
Jana Karvaiová
Bez vzájemného pochopení nedokážeme nic
Učitelské povolání je delší dobu vláčeno bahnem. Kdekdo "přesně ví", co učitelé dělají. Hlavně, co dělají špatně. Přitom o jejich práci kolují mýty. Doslova.
Jana Karvaiová
Zamyšlení nad důvěrou
Dnešní zamyšlení bude o normálnosti (nenormálnosti) světa a důvěře. A kupodivu se dostanu i ke školství.
Jana Karvaiová
To není novela, to je hašení požáru
Postřehy k novele zákona o pedagogických pracovních. Aneb, jak se ve školství "plácáme ode zdi ke zdi."
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1671x
Jsem členem ASP a spolku Pedagogická komora.